Světový den boje proti infekčním žloutenkám

Světový den boje proti infekčním žloutenkám si každoročně připomínáme 28. července. Přestože byl oficiálně schválen v roce 2010, jeho historie je mnohem delší. Datum se totiž vztahuje k datu narození objevitele antigenu hepatitidy B, doktoru Baruchu Blumbergovi, který za své objevy a celoživotní práci s touto chorobou získal v roce 1976 Nobelovu cenu.

Nejznámější a také nejčastější žloutenkou je hepatitida typu A, známá jako „nemoc špinavých rukou“. V loňském roce jí podle statistik Státního zdravotního ústavu onemocnělo 772 lidí, což je o zhruba o 150 lidí méně, než předloni. Virus hepatitidy se do organismu dostává zpravidla ústy, přičemž největší roli hraje nedostatečná hygiena, protože viry se přenášejí prostřednictvím znečištěné a infikované stravy a nápojů nebo špinavýma rukama. Rizikovou skupinou jsou proto malé děti, lidé do 35 let a cestovatelé.

Žloutenkou typu B se v loňském roce nakazilo 85 lidí, což je naopak o 12 lidí více, než v roce 2016. Infekce se obvykle přenáší přímým kontaktem s nakaženým, ať už krví či nechráněným pohlavním stykem. Nejohroženější skupinou jsou proto nitrožilní uživatelé drog a promiskuitní osoby. Proti této formě onemocnění již dnes existuje účinná vakcína.

Žloutenka typu C v roce 2017 postihla celkem 992 osob. I tady jsou rizikovou skupinou narkomané či promiskuitní osoby. Virus se zde, podobně jako u předchozího typu hepatitidy, přenáší tělními tekutinami a krví a často se dostává až do chronického stadia. Tato nemoc je zrádná tím, že se dlouho nemusí projevit, proto je u rizikových skupin vhodné nechat se otestovat. (zdroj: Státní zdravotní ústav ČR)