Čtyři odborné konference, tři dny programu a široké spektrum témat od preklinického výzkumu přes toxikologii a personalizovanou farmakoterapii až po akademická klinická hodnocení. Ve dnech 9.–11. září 2026 na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně uskutečnila Společná konference farmakologických a toxikologických společností, která propojila bezmála 150 odborníků z České republiky, Slovenska i zahraničí.
V rámci Společná konference farmakologických a toxikologických společností se letos propojily 73. Česko-slovenské farmakologické dny, 31. konference TOXCON, 25. Česká konference klinické farmakologie a 29. Česká konference TDM. Pod vedením prezidentky konference Reginy Demlové, přednostky Farmakologického ústavu LF MU a ředitelky Centra excelenece CREATIC a České národní sítě pro podporu klinického výzkumu CZECRIN, vznikl třídenní odborný program připravený širokým vědeckým a organizačním týmem. Na organizaci konference se společně podíleli Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Česká společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii, Česká společnost klinické farmakologie ČLS JEP, CZECRIN a Nadační fond PharmAround. Jednotlivé bloky propojily experimentální a klinickou farmakologii, toxikologii, terapeutické monitorování léčiv, personalizovanou medicínu, vzdělávání i klinický výzkum.
Od základního výzkumu ke klinické praxi
Odborný program otevřela plenární přednáška Petera McCourta, která přiblížila novinky ve výzkumu fungování jater a mechanismů důležitých pro výměnu látek mezi krví a jaterní tkání. Ve svém příspěvku se blíže věnoval fenestracím jaterních sinusoidálních endoteliálních buněk, které hrají významnou roli při výměně látek mezi krevním řečištěm a hepatocyty.
Už první konferenční den ukázal, jak široce dnes farmakologie propojuje výzkum s tématy, která stále výrazněji vstupují do klinické praxe. Blok Konopí a psychedelika: mezi výzkumem a klinickou praxí nabídl pohled na obě oblasti od farmakologických mechanismů až po konkrétní zkušenosti s jejich terapeutickým využitím.
Patrik Schreiber představil novinky z výzkumu a produkce léčebného konopí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kterým se dlouhodobě zabývá tým pod vedením Václava Trojana. Na něj navázal Leoš Landa přednáškou o vlivu léčebného konopí na kvalitu života pacientů s chronickou bolestí a Radovan Hřib přiblížil jeho využití z klinické praxe prostřednictvím konkrétních zkušeností z léčby bolesti.
Druhá část bloku patřila psychedelikům. Petra Amchová se věnovala jejich farmakologii a neurobiologickým mechanismům, zatímco Leoš Ševčík přenesl téma do klinické praxe a představil psychoterapeutickou péči v rámci klinické studie PSIKET 002, která se zabývá možnostmi využití psychedeliky asistované psychoterapie u onkologických pacientů s depresivními a úzkostnými obtížemi.
Právě cesta od poznání mechanismů účinku přes preklinický a klinický výzkum až k využití výsledků v péči o konkrétního pacienta se následně prolínala celým programem.
Personalizovaná farmakoterapie: léčba založená na datech o konkrétním pacientovi
Druhý konferenční den otevřelo téma personalizované farmakoterapie. Jitka Rychlíčková se věnovala terapeutickému monitorování léčiv jako jednomu z nástrojů personalizace farmakoterapie. Zaměřila se na to, jak převést informace o plazmatických koncentracích a farmakokinetice do rozhodování, které má skutečný dopad na klinické výsledky pacientů, a upozornila na potřebu dalšího výzkumu zejména u antibiotické léčby.
Adriana Papiež představila centrum CAATS, které v rámci infrastruktury CZECRIN pomáhá zlepšovat přístup pacientů s nenaplněnou léčebnou potřebou k pokročilé léčbě. Ve spolupráci s Centrem precizní medicíny FN Brno propojuje klinickou expertizu, vyhodnocování dostupných dat z výzkumu i praxe a přístup orientovaný na pacienta s cílem podpořit rozhodování v komplexních klinických situacích. Na možnosti dalšího zpřesňování léčby navázala Michaela Krivošová, která se zaměřila na farmakogenetiku a terapeutické monitorování léčiv v psychiatrii.
Oba přístupy mohou přinášet vzájemně se doplňující informace o tom, proč jednotliví pacienti reagují na stejnou léčbu rozdílně, a pomáhat tak při individualizaci psychofarmakoterapie. Přednáška se věnovala nejen jejich současnému využití v klinické praxi, ale také otázkám, které je ještě potřeba vyřešit, aby mohly být tyto nástroje využívány ve větší míře.
Blok tak připomněl, že rozhodování o farmakoterapii se stále více opírá nejen o vlastnosti samotného léčiva, ale také o individuální charakteristiky pacienta, jeho odpověď na léčbu a kvalitní klinická data.
Akademická klinická hodnocení jako cesta ke změně klinické praxe
Výraznou součástí programu byla sekce Akademická klinická hodnocení měnící klinickou praxi, která se přímo dotýká také poslání a práce CZECRIN.
Konkrétní příklady ukázaly, jak mohou akademická klinická hodnocení přinášet odpovědi na otázky, které vznikají přímo v každodenní péči o pacienty a pro něž často chybí dostatek klinických dat. Zuzana Moťovská představila studii DAPT SHOCK AMI, zaměřenou na antitrombotickou léčbu pacientů s akutním infarktem myokardu komplikovaným kardiogenním šokem. Daniela Žáčková přiblížila studii HALF, která se zabývá možnostmi bezpečného vysazování cílené léčby u pacientů s chronickou myeloidní leukemií, a Veronika Kunešová ukázala, jak mohou data pomoci při rozlišování tzv. stroke mimics, tedy stavů napodobujících cévní mozkovou příhodu, a zpřesnit tak rozhodování o akutní léčbě.
Na konkrétní příklady studií navázala Lenka Součková která se zaměřila na investigator-initiated clinical trials (IICT) jako často opomíjenou součást evidence-based medicine. Připomněla tak význam akademicky iniciovaných klinických studií pro hledání odpovědí na otázky, které vycházejí přímo z potřeb klinické praxe a nemusí být vždy v centru zájmu komerčního výzkumu.
Akademická klinická hodnocení mohou otevírat otázky, které nejsou vždy prioritou komerčního výzkumu, přesto však mohou mít významný dopad na rozhodování v každodenní klinické praxi.
TOXCON: od molekulárních mechanismů po aktuální toxikologická rizika
Výraznou součástí společného programu byla také 31. konference TOXCON, která přinesla aktuální témata z experimentální i klinické toxikologie a ukázala jejich přesah do diagnostiky, bezpečnosti léčiv i dalšího vývoje nových terapií.
Jan Vondráček se věnoval Ah receptoru a jeho možné roli v regulaci metabolismu lipidů, zatímco Tomáš Parák představil možnosti využití biomarkerů mírného traumatického poškození mozku, které mohou pomoci zpřesnit diagnostiku a v některých případech omezit nadbytečná CT vyšetření. Eva Kmoníčková se zaměřila na zdravotní rizika spojená s užíváním kratomu, včetně jeho nežádoucích účinků a možných lékových interakcí.
Širší toxikologickou perspektivu doplnila Zdeňka Svobodová příspěvkem o rtuti, jejích různých formách, toxicitě a dopadech na člověka i životní prostředí. Ondřej Soukup se pak věnoval hepatotoxicitě takrinu a tomu, jak může lepší porozumění mechanismům jeho toxicity přispět k vývoji bezpečnějších léčiv.
Toxikologická témata se přitom neomezovala jen na samotný blok TOXCON. Promítla se také do posterových sdělení a dalších částí programu věnovaných bezpečnosti léčiv, psychoaktivním látkám, environmentálním kontaminantům nebo hodnocení toxicity nových farmakologicky aktivních látek.
Součástí programu byl také prakticky zaměřený workshop Případové studie z praxe veterinárního lékaře uživatelského zařízení, který nabídl pod vedením Jany Rudé-Kučerové pohled na konkrétní situace z každodenní veterinární praxe a prostor pro diskusi nad jejich řešeními.
Klinická a preklinická farmakologie v jednom programu
Šíři současného farmakologického výzkumu dobře ukázaly paralelní bloky Nový výzkum – Klinická farmakologie a Nový výzkum – Preklinická farmakologie. Zatímco klinická část vycházela z konkrétních terapeutických problémů a zkušeností z péče o pacienty, preklinická sekce se soustředila na mechanismy onemocnění a hledání nových možností léčby.
V klinickém bloku se Rostislav Večeřa věnoval možnostem terapie nákazy škrkavkou mývalí (Baylisascaris procyonis), Petr Pávek představil výzkum vlivu příjmu kávy a genetických faktorů na adenosinovou dráhu u revmatoidní artritidy a Jan Voříšek se zaměřil na účinnost, bezpečnost a lékové interakce cílené syntetické léčby v revmatologii. Výraznou tematickou linku představovala také tuberkulóza. Simona Mäsiarová přiblížila limity léčby multirezistentní tuberkulózy v České republice a na Slovensku, Simona Hromníková specifika farmakoterapie dětských pacientů a Marek Štrba problematiku rezistence Mycobacterium tuberculosis k novogeneračním antituberkulotikům.
Paralelní preklinická sekce nabídla pohled na výzkum odehrávající se ještě před přenosem nových poznatků do klinické praxe. Témata sahala od mechanismů poškození DNA a výzkumu nádorových buněk přes diabetickou nefropatii a renální či jaterní fibrózu až po experimentální modely zánětlivých onemocnění. Ukázala tak, jak různorodé experimentální přístupy pomáhají lépe porozumět mechanismům onemocnění a ověřovat potenciál nových terapeutických strategií. Jakub Krivý se zaměřil na účinky O6-benzylguaninu na nádorové buňky a aktivaci signálních drah spojených s odpovědí na poškození DNA, zatímco Katarína Hadová představila výzkum role hepatocytárního růstového faktoru v diabetické nefropatii.
Na problematiku fibrózy navázaly Soňa Sýkorová a Anna Kekeláková, které zkoumaly terapeutický potenciál kyseliny kynureninové u renální a jaterní fibrózy. Mohammad Fakhermanesh se věnoval hodnocení α-phellandrenu samotného i v kombinaci s methotrexátem v modelu adjuvantní artritidy a František Dráfi uzavřel blok širším pohledem na patnáct let výzkumu tohoto modelu a jeho význam pro další hodnocení protizánětlivých terapií.
Na tuto linii navázal také páteční program. Blok nového výzkumu v preklinické farmakologii uvedl Michal Dubovický, který se věnoval současným poznatkům a experimentálnímu výzkumu mateřské deprese, včetně možností a rizik její farmakologické léčby během těhotenství a kojení. Ondřej Slanař představil výzkum vlivu orexinového systému na zánětlivou odpověď, Peter Kollár se zaměřil na možnosti ovlivnění exprese PD-L1 prostřednictvím intracelulárních signálních drah a jejich potenciál v protinádorové léčbě. Waqar Ahmad představil výzkum přírodních bioaktivních látek a jejich protizánětlivého potenciálu v experimentálním modelu artritidy. Mohammad Umar se následně zaměřil na jejich kombinaci s methotrexátem a možnosti zvýšení účinnosti léčby.
Od podpory výzkumu k pokročilým terapiím
Druhým významným zahraničním hostem byl Gonzalo Calvo, který ve své plenární přednášce otevřel téma dalšího rozvoje klinické farmakologie. Na příkladech a zkušenostech ze Španělska ukázal, jak může být role tohoto oboru v moderním zdravotnictví nastavena od podpory výzkumu až po zapojení do vývoje a zavádění pokročilých terapií. Přednáška tak nabídla praktický pohled na to, jak lze klinickou farmakologii rozvíjet na rozhraní výzkumu, klinické praxe a nových terapeutických možností.
Dále navázala Regina Demlová, ředitelka Centra excelence CREATIC LF MU a CZECRIN a přednostka Farmakologického ústavu LF MU. Přiblížila aktuální směřování CREATIC a CZECRIN, jejich roli v rozvoji akademického klinického výzkumu a význam propojování výzkumu, klinické praxe a inovativních terapeutických přístupů.
Pohled odborné společnosti doplnil Ondřej Slanař, předseda České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii (ČSEKFT ČLS JEP). Součástí bloku bylo také předání ocenění autorům vybraných publikací ČSEKFT, které ukázaly šíři současného farmakologického výzkumu od onkologie a kardioprotekce přes psychiatrii až po metabolická onemocnění.
Jan Kubeš představil výzkum topobexinu, nové látky selektivně cílící na topoizomerázu IIβ, která by mohla pomoci chránit srdce před kardiotoxicitou spojenou s léčbou antracykliny, aniž by narušila jejich protinádorový účinek. Jana Hroudová se zaměřila na mitochondriální respiraci u pacientů s bipolární poruchou a možnosti využití parametrů mitochondriální funkce jako markerů onemocnění. Alžběta Štefela pak představila výzkum antagonisty receptoru FXR a jeho vlivu na metabolismus glukózy, který v experimentálním modelu ukázal potenciál ovlivnit glukózovou homeostázu.
51 posterů jako další pohled na současný výzkum
Významnou součást programu tvořily také posterové sekce. Ve třech blocích – Preklinická farmakologie I, Preklinická farmakologie II a Klinická farmakologie – bylo představeno celkem 51 odborných sdělení.
Jejich tematická šíře sahala od metabolismu léčiv a interakcí s cytochromy P450 přes psychedelika, kardiovaskulární výzkum, onkologii a imunologii až po TDM, antimikrobiální stewardship, toxicitu, environmentální dopady léčiv nebo nové otázky spojené s využitím umělé inteligence.
Mezi tématy se objevily například buněčné a genové terapie v klinické praxi, změny farmakokinetiky léčiv, toxické psychózy, terapeutické monitorování antibiotik, intoxikace paracetamolem, emise CO₂ spojené s realizací klinické studie nebo otázka, jak si při řešení farmakologických problémů vede člověk ve srovnání s AI.
Terapeutické monitorování a klinická farmakologie napříč obory
Význam terapeutického monitorování léčiv (TDM) se neomezil pouze na samostatnou konferenci, ale prolínal se řadou dalších témat a ukázal své využití v různých oblastech klinické praxe. Dobře to ilustrovalo Kardiovaskulární sympozium Otty Mayera st., které připomnělo osobnost farmakologa, klinického farmakologa, internisty a hypertenziologa Otty Mayera prostřednictvím příspěvku Miroslava Grundmanna. Na něj navázal Jiří Vítovec novými poznatky v léčbě hypertenze, Marek Petřík možnostmi využití TDM antihypertenziv v rutinní klinické praxi a František Dubský dvěma příspěvky věnovanými terapeutickému monitorování při léčbě hyperlipidémie, konkrétně u statinů a ezetimibu.
Na otázku, jak co nejlépe přizpůsobit farmakoterapii konkrétnímu pacientovi, navázal také blok klinické farmakologie. Martin Šíma představil populační farmakokinetickou analýzu vankomycinu u pacientů s infekcemi centrálního nervového systému. Jan Juřica se dále věnoval duální opioidní analgezii v terapii nádorové bolesti a zkušenostem s kombinací opioidů u vybraných onkologických pacientů. Renata Blechová přiblížila současné trendy ve farmakoterapii pacientů s diabetem a obezitou a rostoucí význam inkretinové léčby. Praktický pohled na bezpečnost farmakoterapie doplnil Radek Kučera kazuistikou požití extrémní dávky betablokátoru.
Význam individualizace léčby podtrhly také další dva příspěvky. Petra Matalová se zaměřila na individuálně připravovaná léčiva v pediatrii, která umožňují přizpůsobit dávku i lékovou formu věku, hmotnosti a konkrétním potřebám dítěte. Kristína Hudecová poté na kazuistice pacientky s geneticky podmíněnou dilatační kardiomyopatií upozornila na význam farmakovigilance, sledování bezpečnosti antiarytmické léčby a individuálního posuzování poměru přínosů a rizik.
Klinická praxe, nové technologie a vzdělávání
Program se nevěnoval jen novým výsledkům výzkumu, ale také tomu, jak současné poznatky převádět do klinické praxe a jak na proměny oboru připravovat další generaci odborníků.
Jan Dolina za společnost PRO.MED.CS Praha a.s. věnoval svou přednášku horním gastrointestinálním nežádoucím účinkům GLP-1 analogů a významu souběžné medikace při jejich managementu. Zaměřil se přitom na praktické otázky spojené se stále častěji využívanou léčbou a na to, jak může další užívaná medikace ovlivnit zvládání těchto obtíží v klinické praxi.
Samostatný prostor dostala také výuka farmakologie v České republice a na Slovensku. Jan Strojil představil možnosti využití high-fidelity simulace ve výuce klinické farmakologie a Eva Klabusayová ukázala, jak lze do vzdělávání zapojit interaktivní algoritmy AKUTNĚ.CZ
Jeden prostor pro obory, které se stále více prolínají
Společná konference ukázala, jak těsně jsou dnes propojeny preklinický výzkum, klinická farmakologie, toxikologie, terapeutické monitorování, personalizovaná medicína a klinický výzkum.
Tři konferenční dny nabídly prostor nejen pro prezentaci nových výsledků, ale především pro jejich zasazení do širšího kontextu – od poznání biologických a farmakologických mechanismů přes bezpečnost léčiv až po akademické klinické studie a rozhodování o léčbě konkrétních pacientů.
Právě propojování odborností, pracovišť a různých fází výzkumu vytváří podmínky pro další rozvoj bezpečné, účinné a stále více personalizované farmakoterapie.
📷 Více momentů z letošního ročníku najdete ve fotogalerii: https://eu.zonerama.com/CZECRIN/Album/16448207
Děkujeme všem přednášejícím, účastníkům, organizačnímu týmu a partnerům konference. Právě díky vám vznikl na prostor pro sdílení zkušeností, inspirativních odborných diskusí a setkávání napříč obory.