Téměř 300 účastníků z více než 60 pracovišť napříč Českou republikou, dva dny nabité sdílením zkušeností a společný zájem o další rozvoj a zvyšování kvality klinického výzkumu v České republice. Takový byl letošní již 9. ročník Celostátního setkání studijních sester a koordinátorů klinických hodnocení, který se 7.–8. září 2026 uskutečnil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Program letošního ročníku vycházel především z témat, která studijní sestry a koordinátoři řeší ve své každodenní práci. Vedle odborných přednášek proto nechyběly konkrétní zkušenosti z jednotlivých center, situace z praxe, prostor pro otázky ani témata, která do klinického výzkumu přinášejí nové technologie.
Mnoho podob jedné profese
Hned první blok ukázal, jak různorodá může práce studijního koordinátora být. Mgr. Šárka Selvekerová se ohlédla za prvním rokem fungování profesního spolku ASKAS – Asociace studijních koordinátorů a sester . Za dvanáct měsíců vznikla komunita, která dnes propojuje 130 aktivních členů a vedle vzdělávání a sdílení zkušeností usiluje také o další profesionalizaci a jasnější ukotvení profese studijních koordinátorů a sester.
Jak může vypadat koordinace studií ve velkém zdravotnickém zařízení, přiblížily Bc. Lucie Sýkorová a Kateřina Kovářová, DiS. na zkušenostech z Fakultní nemocnice Plzeň. Jeden tým zde musí organizačně propojit dvě geograficky oddělená pracoviště na Borech a Lochotíně a současně zvládat vše od plánovaných aktivit po nečekané vizity, akutní odběry či urgentní požadavky.
Úplně jinou perspektivu nabídla Bc. Martina Havlickova . Její zkušenost studijní koordinátorky na volné noze připomněla, že vedle klinických studií samotných je potřeba zvládat také vlastní organizaci, termíny, administrativu i odpovědnost za celý pracovní proces.
Od každodenní práce s léčivem k moderním personalizovaným terapiím
Důležitou část prvního dne tvořila také témata farmakologie a práce s hodnocenými léčivými přípravky.
PharmDr. Lenka Součková , Ph.D. nabídla praktický pohled na farmakologické souvislosti, které mohou studijním sestrám a koordinátorům pomoci lépe se orientovat při každodenní práci s hodnocenými léčivými přípravky (IMP). Pozornost byla věnována také lékovým interakcím, jejich možnému vlivu na průběh studie a významu správného načasování podání léčiv z hlediska bezpečnosti pacientů i kvality získaných dat.
Na ni navázala přednáška MUDr. Alice Němcové, ředitelka Odboru klinických hodnocení léčiv na Státním ústavu pro kontrolu léčiv ( SÚKL ), která účastníky provedla celým životním cyklem hodnoceného léčivého přípravku. Od jeho dodání a správného skladování přes výdej či podání až po evidenci a bezpečnou likvidaci se diskutovalo také o tom, kde v tomto procesu leží odpovědnost jednotlivých členů studijního týmu.
Do oblasti moderní personalizované medicíny účastníky zavedla doc. MUDr. Regina Demlova , Ph.D., ředitelka Centra excelence CREATIC LF MU ( MUNI | CREATIC ) a České národní sítě pro podporu klinického výzkumu ( CZECRIN ). Ve svém příspěvku se věnovala léčivým přípravkům pro moderní terapie (ATMP, Advanced Therapy Medicinal Products), mezi které patří například buněčné a genové terapie. Přiblížila jejich principy i rozdíly oproti klasickým léčivým přípravkům. Tyto terapie, označované také jako „living drugs“, otevírají nové možnosti personalizované léčby, zároveň však přinášejí specifické požadavky na výrobu, regulaci a zavádění do klinické praxe.
Od dokumentů k reálným situacím s pacienty
Konference ale nebyla postavena jen na klasických přednáškách. Blok III věnovaný inscenacím situací z koordinátorské praxe přenesl konkrétní problémy a rozhodovací momenty z klinických studií formou videí přímo před publikum. Právě možnost poznat, jak stejné nebo podobné situace řeší kolegové na jiných pracovištích, patřila k tomu, co se prolínalo celým setkáním.
Pandořina skříňka jménem ISF
Druhý konferenční den začal tématem, které zná snad každý studijní koordinátor – Investigator Site File (ISF).
Pracovní skupina ASKAS – Asociace studijních koordinátorů a sester pro vzdělávání otevřela pomyslnou „Pandořinu skříňku“ základních dokumentů klinického hodnocení. Přednášející Mgr. Johana Krempová , Mgr. Simona Chludilová , Mgr. Michaela Hanáková a Ing. Ondřej Bonček prakticky ukázali, jak s ISF správně pracovat. Velkou hodnotu bloku přinesla také analýza téměř 300 nálezů týkajících se ISF z auditů a inspekcí osmi velkých českých center, takže diskuse nestála jen na obecných principech, ale především na zkušenostech a situacích, které se skutečně objevují v praxi.
Letošní blok byl zároveň malou ochutnávkou komplexnějšího vzdělávacího kurzu k základním dokumentům klinického hodnocení, který ASKAS plánuje představit v roce 2027.
Umělá inteligence a digitalizace již nejsou jen otázkou vzdálené budoucnosti
Jedno z nejaktuálnějších témat letošního ročníku přinesl blok věnovaný digitalizaci klinických studií a umělé inteligenci (AI).
Ing. Richard Bobek ukázal, kde může AI pomoci při práci s daty, hledání rizikových signálů nebo identifikaci oblastí, které vyžadují podrobnější kontrolu.
Stejně důležité jako možnosti nové technologie jsou ale i její hranice. Ing. Petr Hummel proto otevřel otázky bezpečnosti, ochrany důvěrných a pacientských informací, GDPR, compliance i odpovědnosti každého, kdo AI nástroje používá.
Digitalizaci z další perspektivy doplnil MUDr. Martin Dusek M.D., MBA , který přinesl pohled zadavatele a první zkušenosti z monitoringu v prostředí elektronické zdravotnické dokumentace. Datová integrita, audit trail, řízení přístupů nebo dostupnost zdrojových dat nejsou jen technické pojmy. Přímo ovlivňují každodenní práci studijních týmů i kvalitu klinických hodnocení.
Na závěr efektivní plánování a osobní rozvoj
Po dvou dnech nabitých odbornými tématy uzavřel konferenci Ing. Lukáš Havránek z GrowJOB Institute blokem věnovaným efektivnímu plánování. Práce s prioritami, časem a množstvím každodenních úkolů je totiž něco, co propojuje koordinátory napříč pracovišti bez ohledu na typ studie nebo velikost centra.
Letošní program tak uzavřelo připomenutí, že kvalita klinického výzkumu nestojí jen na procesech, datech a technologiích, ale především na lidech, kteří s nimi každý den pracují.
To nejdůležitější se často odehrává mezi přednáškami
Konference přinesla řadu odborných témat, ale její hodnota nebyla pouze v tom, co zaznělo z pódia. Byla také v otázkách z publika, rozhovorech během přestávek, sdílení konkrétních zkušeností a možnosti zjistit, že kolegové napříč Českou republikou často řeší velmi podobné výzvy.
Vidět na jednom místě téměř 300 lidí se společným zájmem o další vzdělávání, sdílení zkušeností a zvyšování kvality klinického výzkumu je tou nejlepší připomínkou, proč mají podobná setkání smysl.
📷 Více momentů z letošního ročníku najdete ve fotogalerii: https://eu.zonerama.com/CZECRIN/Album/16372851 .
Děkujeme všem, kdo byli součástí IX. ročníku a svým zapojením přispívají k dalšímu rozvoji a zvyšování kvality klinického výzkumu.
Na shledanou v roce 2027 na jubilejním 10. ročníku!
📷 Fotografie: Centrum excelence CREATIC ( MUNI | CREATIC )