Výsledky mezinárodní nekomerční akademické klinické studie DAPT-SHOCK-AMI, zaměřené na léčbu pacientů s akutním infarktem myokardu komplikovaným kardiogenním šokem, byly současně publikovány ve dvou předních světových odborných časopisech, The Lancet a Circulation. Studie přináší nové vědecké poznatky v jedné z nejnáročnějších oblastí akutní kardiologie a současně představuje významný úspěch českého akademického klinického výzkumu. Na její přípravě se významně podílela také národní výzkumná infrastruktura CZECRIN, působící na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Studii iniciovala a vedla prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., z Kardiocentra 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, společně s prof. Deepakem L. Bhattem z Mount Sinai Fuster Heart Hospital v New Yorku. Výzkum propojil 29 nemocnic v pěti evropských zemích (v České republice, Německu, Francii, Polsku a na Slovensku), a celkem bylo zařazeno 605 pacientů.
DAPT-SHOCK-AMI je dosud největší randomizovanou klinickou studií s klinickými ukazateli zaměřenou na farmakologickou léčbu pacientů s touto závažnou komplikací akutního infarktu. Současně jde o první randomizované srovnání dvou strategií duální protidestičkové léčby u nemocných s nejvyšším rizikem.
Když klinická otázka získá mezinárodní rozměr
„Kardiogenní šok patří k nejzávažnějším komplikacím akutního infarktu myokardu. Srdce při něm nedokáže zajistit dostatečné prokrvení organismu a navzdory pokrokům v moderní medicíně zůstává úmrtnost těchto pacientů mimořádně vysoká, přibližně padesátiprocentní,“ vysvětluje prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., hlavní řešitelka studie DAPT-SHOCK-AMI.
Jednou z důležitých součástí léčby akutního infarktu je protidestičková terapie. Je součástí tzv. reperfuzní léčby, tedy zprůchodnění infarktové tepny, ve které je průtok uzavřen nebo významně omezen krevní sraženinou. Nejefektivnější metodou obnovení průtoku je tzv. mechanická reperfuze s implantací stentu a její neoddělitelnou součástí je duální protidestičková léčba. U pacientů v kardiogenním šoku je vstřebávání perorálně podávaných léčiv zpomalené a nespolehlivé, což může ovlivnit rychlost nástupu jejich účinku.
Studie DAPT-SHOCK-AMI proto porovnávala dvě strategie kombinované protidestičkové léčby, intravenózně podávaný cangrelor a ticagrelor podávaný ve formě rozdrcených tablet.
Výsledky potvrdily výrazně rychlejší nástup protidestičkového účinku cangreloru. Na konci koronární intervence bylo požadovaného účinku dosaženo u všech hodnocených pacientů léčených cangrelorem, zatímco ve skupině léčené orálně podaným ticagrelorem u 22 % pacientů.
Studie nevedla k významnému rozdílu ve třicetidenním primárním kombinovaném klinickém ukazateli, kterým bylo úmrtí z jakékoli příčiny, infarkt myokardu nebo ischemická cévní mozková příhoda (38 % při léčbě cangrelorem a 41 % při léčbě ticagrelorem). Prokázala však, že intravenózně podaný cangrelor zajišťuje u pacientů v kardiogenním šoku okamžitý a spolehlivý protidestičkový účinek, a to bez zvýšení rizika závažného krvácení (6 % při léčbě cangrelorem a 5 % při léčbě ticagrelorem).
Popisné a explorativní analýzy ukázaly ve skupině léčené cangrelorem méně periprocedurálních komplikací a nižší výskyt časné trombózy stentu a reinfarktu. Tyto nálezy je třeba chápat jako hypotézy, které vyžadují potvrzení v dalších randomizovaných studiích.
Nové poznatky o poškození a zotavování srdečního svalu
Vedle hlavních výsledků studie, publikovaných v časopise The Lancet, byla v časopise Circulation zveřejněna také zobrazovací podstudie.
Ta pomocí echokardiografie a magnetické rezonance hodnotila poškození srdečního svalu a vývoj jeho funkce v průběhu jednoho roku. Výsledky přinesly další poznatky o možných rozdílech v poškození a zotavování srdečního svalu při porovnávaných léčebných strategiích.
Zjištění naznačují možný příznivý vliv léčby cangrelorem na mikrocirkulaci srdečního svalu a jeho následné funkční zotavení. Vzhledem k exploračnímu charakteru těchto výsledků však bude jejich klinický význam vyžadovat další ověření.
Zobrazovací podstudii představila profesorka Moťovská 7. listopadu 2026 na výročním kongresu American Heart Association Scientific Sessions v Chicagu, kde byla zařazena do prestižní sekce Late Breaking Clinical Trials.
CZECRIN jako klíčový partner mezinárodního akademického klinického výzkumu
Realizace rozsáhlé mezinárodní nekomerční klinické studie představuje mimořádnou odbornou, metodologickou, organizační a regulatorní výzvu. Vedle klinických výzkumných týmů proto sehrávají zásadní roli specializované výzkumné infrastruktury, které poskytují odborné zázemí potřebné pro přípravu a realizaci nekomerčních klinických hodnocení.
Právě tuto podporu poskytla studii DAPT-SHOCK-AMI národní infrastruktura pro podporu klinického výzkumu CZECRIN. Její odborníci se podíleli na metodologické přípravě studie, koordinaci a zajištění regulatorních schválení nezbytných pro její realizaci. Významnou součástí spolupráce byla také činnost Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který zajišťoval datový management a podílel se na statistických analýzách.
„Bez spolupráce s CZECRIN by studie DAPT-SHOCK-AMI nezískala mezinárodní rozměr. Podpora, které se tomuto akademickému nekomerčnímu klinickému hodnocení dostala od CZECRIN, zásadně ovlivnila jeho realizaci, a tím i kvalitu důkazů, které studie přinesla,“ říká profesorka Moťovská.
„Tato studie ukazuje, jaký význam má nezávislý akademický klinický výzkum a odborné zázemí, které umožňuje jeho realizaci. Klinická výzkumná otázka vzniká u lékaře, který hledá lepší možnosti léčby pro své pacienty. Aby však bylo možné na tuto otázku odpovědět prostřednictvím kvalitní mezinárodní studie, je zapotřebí propojení klinické odbornosti s metodologickým, regulatorním, datovým a organizačním zázemím. Právě podpora takové spolupráce je základním posláním CZECRIN,“ uvádí doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D., vedoucí výzkumné infrastruktury CZECRIN.
Český akademický výzkum s mezinárodním dopadem
Význam studie DAPT-SHOCK-AMI podtrhuje také její nezávislý akademický charakter. Výzkum byl podpořen Agenturou pro zdravotnický výzkum České republiky (AZV ČR) a financován z veřejných a dalších nekomerčních zdrojů, bez finanční účasti výrobce hodnoceného léčivého přípravku.
Publikace výsledků studie v časopisech The Lancet představuje vědecký milník pro akademický medicínský klinický výzkum v České republice..
Studie DAPT-SHOCK-AMI je současně příkladem úspěšné mezinárodní akademické spolupráce, která propojila česká klinická pracoviště s předními evropskými výzkumnými týmy, mimo jiné z univerzitních center v Mannheimu, Freiburgu, Tübingenu, Paříži, Krakově, Bydhošti a Varšavě. Ukazuje, že klinická otázka vzniklá v České republice může díky společnému úsilí výzkumníků, zdravotnických zařízení a specializovaných výzkumných infrastruktur přerůst v rozsáhlý mezinárodní projekt.
Pro infrastrukturu CZECRIN představuje tento úspěch další potvrzení významu dlouhodobé podpory nekomerčního klinického výzkumu. Její role spočívá v poskytování odborného zázemí akademickým výzkumníkům a zdravotnickým pracovištím, aby mohly realizovat klinická hodnocení odpovídající nejvyšším mezinárodním standardům.
Právě takový výzkum má zásadní přínos pro rozvoj medicíny založené na důkazech. Přináší odpovědi na klinicky důležité otázky, pomáhá lépe porozumět účinkům léčby a vytváří základ pro další zlepšování péče o pacienty.
O studii DAPT-SHOCK-AMI
DAPT-SHOCK-AMI je mezinárodní, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie porovnávající dvě strategie protidestičkové léčby u pacientů s akutním infarktem myokardu komplikovaným kardiogenním šokem. Do studie bylo zařazeno 605 pacientů z 29 nemocnic v pěti evropských zemích. Hlavními řešiteli jsou prof. Zuzana Moťovská a prof. Deepak L. Bhatt.
O CZECRIN
CZECRIN je velká výzkumná infrastruktura České republiky zaměřená na podporu a rozvoj akademického klinického výzkumu. Působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a je národním partnerem evropské výzkumné infrastruktury ECRIN-ERIC. Poskytuje metodologickou, regulatorní, koordinační a další odbornou podporu při přípravě a realizaci nekomerčních klinických studií a přispívá k rozvoji kvalitního a nezávislého klinického výzkumu v České republice.
Odborné publikace
The Lancet (2026): https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(26)00976-1/abstract
Circulation (2026): https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIRCULATIONAHA.126.083929